Třebíčsko (ap) – Průměrný věk dožití lidí se v posledních letech znatelně prodlužuje. Specifickou oblastí je pak starost o pacienty v posledním stádiu života. Cílem této odborně zvané „paliativní péče“ je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovu důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým.
V červnu 2017 schválilo zastupitelstvo kraje „Strategii paliativní péče v Kraji Vysočina na období do roku 2020“. Jejím cílem je propojení všech dostupných moderních trendů poskytování péče o umírajícího pacienta. Přípravě předcházela dvouletá práce skupiny odborníků. „Nyní se nacházíme v realizační fázi strategie, pracujeme na vzdělávání dalších profesionálů z nemocnic, zařízení sociální péče, snažíme se i o zapojení praktických lékařů. Vítáme zájem a zapojení profesionálů i veřejnosti. Většina z nás si přeje umírat doma, proto bychom rádi přispěli k přání, aby všichni mohli poslední dny života trávit doma s rodinou, a současně byli v péči týmu odborníků, kteří jim v domácím prostředí budou poskytovat komplexní zázemí,“ uvedl v této souvislost hejtman kraje Jiří Běhounek. Potřebné informace o projektu PALIATR VYSOČINA najde každý zájemce na webové stránce www.paliatrvysocina.cz.
Mobilní specializovaná paliativní péče
Nyní jsme v určitém překlenovacím období, které bude trvat možná celý rok 2018, než dojde k reálnému nastartování standardních úhradových mechanismů tzv. úhradové vyhlášky, která umožňuje financovat různé zdravotnické výkony,“ vysvětlil MUDr. Ladislav Kabelka PhD, primář Domácího hospice sv. Zdislavy Třebíč a koordinátor celokrajské koncepce paliativní péče.
Začátkem roku v celé České republice fungovaly necelé dvě desítky organizací, které se paliativní péči snaží kvalifikovaně poskytovat. Ty největší z nich ale jen pro maximálně 200 pacientů za rok. Reálná potřeba je však podstatně větší a je třeba zajistit její financování z více zdrojů, jako je tomu všude ve světě. „Zatím s námi spolupracovala Všeobecná zdravotní pojišťovna, ale třeba jen v Třebíči máme pojištěnců jiných zdravotních pojišťoven deset procent a očekáváme, že jich bude třeba i pětadvacet procent, tedy až čtvrtina všech pojištěnců. Paliativní péče je jim sice poskytována, ale její financování je zatím krkolomné,“ vysvětlil MUDr. Kabelka.
Novinka jen zdánlivě nová
Ve skutečnosti však paliativní péče není nová. Je to vlastně dobrá klinická praxe nejen medicíny u závažně nevyléčitelně nemocného člověka a jeho rodiny. Tato dobrá klinická praxe v českém prostředí s bohatě rozvinutým zdravotnictvím a sociálním systémem vyžaduje jen trošku jiný přístup k velmi specifické skupině pacientů, která početně narůstá. „Ukazuje se, že podpora v životě se závažnou nemocí bude potřeba stále víc. Není to jen o umírání, ale mnohem více o životě se závažnou chorobou. Nyní se dostáváme o krůček dál. Můžeme mobilními paliativními týmy propojit terén, tedy domácnosti klientů a možná i domovy pro seniory a nemocnice. Od prosince loňského roku je spuštěný i velký evropský projekt za více než šedesát milionů korun určený pro vytvoření systému administrativních organizačních úkonů potřebných k zavádění paliativní péče v n našich nemocnicích. Takže si myslím, že po roce 2020 budou v tomto směru vidět i další posuny. Opět bude probíhat i pilotní projekt, tentokrát v sedmi nemocnicích v České republice. Byl bych rád, kdyby jednou z nich byla třebíčská nemocnice už z toho důvodu, jaký má její vedení přístup k tématu paliativní péče, tedy velmi vstřícný,“ dodal MUDr. Kabelka.
Arnošt Pacola – redaktor Horácké noviny