Řekli o projektu

MUDR. JIŘÍ BĚHOUNEK
hejtman Kraje Vysočina
Česká republika má v péči o potřebné v terminálních fázích života mnohé dluhy. Při realistickém zhodnocení možností Kraje Vysočina, jeho rozlohy, rozložení sídel a obyvatelstva je jednoznačné, že komplexní přístup vyjádřený ve strategii je nezbytností. Materiál se snaží rozebrat všechny záležitosti paliativní péče, různé směry a postupy v způsobech poskytování služeb i zapojení aktérů. Jsem velmi rád, že je mnohostranný zájem jak postupně jednotlivé části Strategie naplnit a snaha většiny zúčastněných mě naplňuje nadějí k její postupné realizaci. Registruji i mnohé protiargumenty, které však bohužel nejsou vedeny z věcných a odborných pozic, ale naopak z pozic skoro závisti. To mě přesvědčuje o potřebnosti Strategie a jejího naplňování. Přeji všem, kdož chtějí paliativní péči dále rozvíjet a posunout hodně sil a nadšení k naplnění těchto cílů.
PRIM. MUDR. LADISLAV KABELKA, PHD.
koordinátor krajské koncepce Paliativní péče v Kraji Vysočina
Paliativní péče v České Republice je prozatím pouze částečně rozvinuta v lůžkové hospicové péči, která takto pokrývá pouze necelá 3% potřebných. Úspěšný pilotní projekt Mobilní specializované paliativní péče jsme v regionu Třebíč jako jednom ze 7 pilotních projektů Všeobecné zdravotní pojišťovny a České společnosti paliativní medicíny zahajovali před 3 roky. Od ledna 2018 jako součást úhradové vyhlášky (kód 926) vytváří aktuálně možnost rozvoje kvalitní, odborně fundované terénní paliativní péče. Kraj Vysočina již před 2 lety zahájil ve spolupráci zdravotního a sociálního odboru Kraje, České společnosti paliativní medicíny pod mým vedením a s výraznou podporou pana hejtmana MUDr. Jiřího Běhounka a vedení kraje práci na Strategii paliativní péče v kraji na nejbližších 5 let. Materiál Strategie byl schválen v červnu 2017 zastupitelstvem kraje a od srpna 2017 pracuje koordinační krajská skupina na jeho realizaci v projektu Paliatr Vysočina. Cílem tohoto projektu je vytvoření sítě víceúrovňové paliativní péče v rámci všech 5 regionů Kraje Vysočina. Projekt Paliatr Vysočina má 3 fáze: Analýza potřebnosti paliativní péče - studie "Život s nevyléčitelnou nemocí na Vysočině 2018-2020" ve spolupráci s Institutem Bioanalýz Masarykovy Univerzity v Brně Vzdělávání profesionálů i veřejnosti v tématech paliativní medicíny a péče Vytváření a restrukturalizace zdravotních a sociálních služeb pro časnou indikaci a zajištění paliativní péče Významnou součástí projektu Paliatr Vysočina je personální politika Kraje v podpoře růstu profesionálů a regionálních lídrů, od počátku projektu sdružených v platformě Odborné pracovní skupiny projektu. Kraj Vysočina je otevřený spolupráci s odborníky, státní správou a dalšími kraji. Nabízí své zkušenosti a zároveň vnímá projekt Paliatr Vysočina jako unikátní platformu koncepčního rozvoje v oblasti zdravotně-sociálního pomezí.
Mgr. Pavel Franěk
náměstek hejtmana Kraje Vysočina
Blížící se závěr života protknutý nevyléčitelnou nemocí a důstojné umírání představují velké výzvy současné doby. Je přitom potřeba brát ohled nejen na samotné pacienty, ale také na jejich rodiny. Jde o nelehké chvíle, které lze však zvládnout. Nástrojem k tomu je domácí paliativní péče, jež nabízí pacientům i jejich blízkým komplexní podporu. Vychází důsledně z individuálních přání a potřeb pacientů, chrání jejich právo určit si, kde, jak a s kým stráví posledních chvíle. V neposlední řadě tento typ péče zdůrazňuje význam rodiny. Obrovsky cenná je v tom směru, že i když jde o vysoce odbornou péči, umožňuje starat se o nevyléčitelně nemocné a umírající pacienty v jejich přirozeném sociálním prostředí, tedy doma. Není to ovšem samozřejmé a je nutné, aby paliativní péče splňovala patřičné podmínky. Jsou jimi odbornost, dostupnost a komplexnost, jejichž naplnění považuje Kraj Vysočina v této oblasti za prioritní. Z písemných poděkování i z přímé komunikace s rodinami jsem se přesvědčil, že v Kraji Vysočina už to není pouze přání, ale reálná skutečnost, kterou řada z nás v době umírání blízkých zažila.
Vladimír Novotný
náměstek hejtmana Kraje Vysočina
Kraj Vysočina se zaměřil na koncepční práci v oblasti paliativní péče a pokusil se logicky spojit všechny dostupné moderní trendy poskytování péče o umírajícího pacienta. Cílem nemůže být pouze vybudování kamenného domu a soustředění se pouze na jeden typ péče. Musíme mít reálné a správné informace, podporovat odbornost a kvalitu, usilovat o širokou dostupnost. Nová strategie paliativní péče vytváří nový model multidisciplinární terénní péče doplněný paliativní péčí v nemocnicích, sociálních zařízeních a případně i v kamenném hospici. To je to o co společně usilujeme.
Ing. Soňa Měrtlová
vedoucí odboru zdravotnictví
Na stránkách nemocnic se zpravidla dozvídáme, že jejich hlavním posláním je kvalitní, bezpečné a odborné poskytování zdravotních služeb nejmodernějšími léčebnými metodami. Ano, je to tak, bohužel už ale nikde nenajdeme, že medicína, tak jako vše okolo nás, má své hranice. A těmi je péče o nemocné v konečných, nevyléčitelných stadiích nemoci a příprava na odchod z tohoto světa. Paliativní péče má v nemocnicích své nezastupitelné místo. Zahrnuje komplexní péči o pacienta širokým spektrem pracovníků (zdravotníků, sociálních pracovníků, psychologů, psychiatrů, duchovních), ale i o jeho rodinu a blízké. Základním předpokladem je rozhodnutí o ukončení aktivní léčby na základě aktuálního zdravotního stavu a prognózy pacienta a nepokracovani kurativní léčby. Na tomto rozhodnutí by se měli podílet lékaři, ošetřovatelský tým, pacient i jeho rodina. Správně poskytovaná paliativní péče umožní postupné, klidné a bezbolestné odcházení.
Mgr. Jiří Bína
zástupce vedoucího sociálního odboru
Právě proto, že v Kraji Vysočina nemáme kamenný hospic, zabývali jsme se dlouhodobě ve spolupráci s odborníky otázkou, jak by většina z nás chtěla prožít poslední dny života a jak může kraj svým obyvatelům pomoci toto přání splnit. Drtivá většina z nás si přeje umírat doma a z toho důvodu kraj udělal koncepční rozhodnutí, že bude podporovat rozvoj takové péče na svém území, která přivede hospicového pracovníka do rodin. Díky tomu, že jsme tento přístup uváděli v koncepčních dokumentech, v komunikaci s poskytovateli služeb i v médiích, došlo k velkému rozvoji domácí hospicové péče. Jen v roce 2016 využilo této služby 406 umírajících. Nejdůležitější formou podpory však je již více než 10 let poskytování dotací pro domácí hospicovou péči a nově i pro mobilní specializované týmy, u kterých zdravotní pojišťovna podporuje nepřetržitou dostupnost lékaře v domácnosti. Tato forma podpory se v současné době pohybuje okolo 10 mil. Kč.
Mgr. Vítězslav Schrek
Domov pro seniory Velké Meziříčí, ředitel
Domovy pro seniory v krajské zřizovatelské působnosti se na vstup do systému paliativní péče připravují zatím spíše individuálně, většinou formou odborné přípravy a vzděláváním minimálně části svého ošetřovatelského a pečovatelského personálu. Prozatím nevyřešenými problémy domovů jsou jejich prostorové a dispoziční možnosti ke zřízení tzv. paliativního lůžka, personální a kompetenční vymezení v případě působení širšího paliativního týmu v domově a s tím spojené nastavení financování všech úkonů, které se k paliativní péči a platbám za ně vztahují. Takřka nezbytnou podmínkou je vůle a ochota ke komunikaci, případně ke spolupráci ze strany praktických lékařů, kteří zajišťují klientům domova lékařskou péči.
Mgr. Eva Vráblová
Mobilní hospic sv. Zdislavy Třebíč, ředitelka
Mobilní specializovaná paliativní péče je terénní služba poskytovaná v domácím nebo náhradním sociálním prostředí a je určena nevyléčitelně nemocným lidem, u kterých byla ukončena léčba vedoucí k vyléčení. Abychom mohli hovořit o specializované paliativní péči, je nutné splňovat určitá kritéria a požadavky. Péče je poskytována prostřednictvím multidisciplinárního týmu, který tvoří lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovník, pečovatelky, koordinátor, pracovník zajišťující psychoterapeutickou podporu, pracovník zajišťující spirituální podporu a další odborníci. Na rozdíl od domácí zdravotní péče je lékař přítomen v týmu, řídí plán péče a systém práce je možné srovnat s oddělením v nemocnici - hovoříme o domácí hospitalizaci, protože nemocný člověk dostává zdravotní péči, jako kdyby byl hospitalizován. Nemocný i rodina má k dispozici pohotovostní telefonní číslo, na které se vždy dovolá. Součástí nabízené péče je i podpora a pomoc pečovatelek, která je také dostupná 24 hodin 7 dní v týdnu. Je kladen důraz na vzdělávání pracovníků v tomto oboru. Do tvorby plánu péče, kromě pacienta, jsou zapojeni všichni, kteří se nějakým způsobem na péči podílejí. Péče musí být nastavena tak, aby z ní měl nemocný člověk co možná největší užitek.
Mgr. Markéta Fuchsová
Nemocnice Pelhřimov
Léčebny dlouhodobě nemocných jsou klíčovým partnerem a mnohdy spojovacím článkem mezi akutním lůžkem a domácím prostředím. V krajské strategii paliativní péče mají zásadní roli, protože každá krajská nemocnice má tzv. LDN, která je dostupná ze všech koutů kraje, který je rozlehlý a pro rodiny a jejich nemocné je podstatné být si na blízku. Vzděláváním lékařů a nelékařských pracovníků v paliativní péči docílíme kvalitní paliativní péče na těchto jednotkách. Pro fungování dobré praxe je zapotřebí doplnit multidisciplinární tým v pozicích psychologa (psychoterapeuta), sociálního pracovníka, nemocničního kaplana a nelékařských pracovníků.