Pobytové sociální služby – výstupy z aktivity Řeka

Datum a místo konání: 9. 3. 2018, Krajský úřad Kraje Vysočina

Účastníci: 27 osob z různých profesních skupin ¹ z 19 organizací ²

Popis aktivity

• Vodící otázka: Navrhněte ukazatele/5 ukazatelů, podle kterých poznáte, že domov poskytuje kvalitní paliativní péči?
• Princip aktivity
  • Prameny: na základní otázku si nejprve každý účastník odpoví v 5 minutách sám
  • Potoky: stejnou otázku debatuje ve dvojici stejné profese 10 minut, debatující hledají shodu na 5 ukazatelích
  • Řeky: stejnou otázku debatují účastníci v profesních skupinách, hledají shodu na 3 ukazatelích – rozložení v této aktivitě: 2 skupiny ředitelů, 1 skupina sociálních pracovníků, 1 skupina zdravotních sester
  • Prezentace – krátké představení ostatním skupinám

Sloučení výstupů

• Organizačně-strukturální podmínky pro PP
  • domov má technicko-dispoziční (kde lze PP realizovat) a ekonomické podmínky (kvalita vyžaduje náklady)
  • management funguje, je nadšený pro paliativu, má pro ni svou strategii, aktivně se zapojuje do komunikace s lékaři, podporuje vzdělávání týmu apod.
  • existuje sdílená definice paliativní péče pro domov – pozn: vzhledem k proměnám zdravotního stavu seniorů těžké říci, kdy je člověk v paliativní péči a kdy ne
  • existují vnitřní pravidla pro poskytování paliativní péče
• Řada kritérií se týkala povahy i kvality multidisciplinárního týmu
  • V domově je ustanoven MDT, který je funkční a plný nadšených lidí, má dostatečné personální zajištění (ZS 1 na max. 40 klientů, PvSS 1 na max. 7 klientů) – (bez personálu PP nelze zajistit)
  • MDT má určeného koordinátora, který dokáže zapojit i ty články (odbornosti), které v domově nepracují
  • součástí MDT jsou i profese např. kaplan, psycholog, které budou k dispozici i pro pečující personál
  • důležitou součástí lékař, který indikuje paliativní péči, zapisuje do dokumentace, dle jeho indikace se setry řídí; v ideálním případě je lékař ve smluvním vztahu s poskytovatelem
  • v domově se pečuje i o pečující personál, pracuje se s ním i v pozůstalostní péči (v širším slova smyslu jsou pozůstalými)
  • odbornosti MDT jsou vzdělané, vzdělávají se společně (přispívá jednotě)
• ve vztahu ke klientovi a rodině
  • plán péče vzniká v rozhovorech s klientem, rodinou, pečujícím týmem, součástí jsou rozhovory o přáních i paliativní péči (zásadní, pokud má být PP součástí filosofie domova)
  • plán péče provází klienta od začátku, proměňuje se dle stavu klienta
  • pozn.: DpS/DZR a DoZP se budou lišit v době, kdy téma otevírat; u DpS je známo již od začátku, že se v domově s PP pracuje, že je to součástí filosofie, u DoZP bude stát poněkud jinde
  • pokud si to kl. přeje, má možnost zemřít v zařízení: s podporou rodiny, bez bolesti, bez osamělosti = být doprovázen
  • v domově se důstojným způsobem loučí se zemřelým, pracují s pozůstalými
  • rodina je informovaná a spolupracující
• Zmíněna byla i tvrdá kritéria – např. počet zemřelých v domově vs. v jiném zařízení; počet rehospitalizací

Samotná čísla o sobě nemají kvalitu – každé kritérium za sebou má mít příběh dobré praxe. Bez nich kritéria nejsou vypovídající

Výstupy aktivity po skupinách

Ředitelé 1

• Počet klientů, kteří odejdou v domově (poměr domov x jiné)
• ustanovení multidisciplinárního týmu a jeho koordinace v domově a kdo dokáže oslovit ty články, které v domově nepracují
• vytvoření technicko-dispozičního a ekonomického zajištění (podmínek) – kde lze PP realizovat a za jakých podmínek; kvalita vyžaduje náklady
• bonus: mluvit s klientem a rodinou o závěru života a „možnosti“ již při plánování (ind. plán)
• pokud se má PP stát filosofií (DpS, a DoZP rozdíl) – aby rodina znala od začátku, že je to možnost a že v domově se s PP pracuje

Ředitelé 2

• ideálně smluvní vztah s lékařem o poskytnutí paliativní péče – lékaři indikují PP, zapisují do dokumentace, podle toho se sestry řídí
• vzdělaný MD tým v dostatečném počtu (ideálně fungující a nadšený)
  • min 1 ZS ve službě na 40 lidí
  • max. 7 klientů na 1 PSS v denní službě
  • nelze bez personálního zajištění
• informovaná a spolupracující rodina – promítá se do toho též spolupráce s lékařem
• bonus: funkční multidisciplinární tým (např. psycholog, duchovní) – pečovat o rodinu i personál

Sociální pracovníci

• fungující a nadšený management s jasnou strategií paliativní péče: zájem o paliativu, komunikace s lékaři, vzdělávání týmu atd.
• možnost zemřít podle přání klienta: v zařízení, s podporou rodiny, bez bolesti, bez osamělosti = doprovázení v zařízení
• důstojný způsob rozloučení se zemřelým a práce s pozůstalými – v širším náhledu se týká i pečujících

Zdravotní sestry/vedoucí sestry

• vzdělávání celého týmu = jednota
• vnitřní pravidla pro poskytování paliativní péče  plán péče (kl. jej má po celou dobu) – co chce rodina, kl., pečující (vč. dříve vyslovených přání, vč. paliativní péče) – plán, který se přizpůsobuje akt. stavu kl.
• snížení rehospitalizací
• bonus: společná (sdílená) definice paliativní péče (DpS, DZR, DoZP) – vzhledem k proměnám zdravotního stavu seniorů těžké říci, kdy je člověk v paliativní péči a kdy ne

1^ ředitelé organizací, sociální pracovníci, vedoucí zdravotních úseků/zdravotní sestry

2^ domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením